Průvodci divočinou – Brčálník

Druhá a letos pravděpodobně poslední procházka šumavskou „divočinou“ s průvodcem. Dopředu avizovaná účast Adama Haunera a jeho otce (též Aháč) slibovala dvě věci. Jednak jsme se mu mohli vetřít do auta a druhak jsem čekal, že se s ním během procházky rozhodně nudit nebudeme.

Jak se později ukázalo, oboje mělo i svá drobná negativa.

Cesta vedla z Hamrů údolím Úhlavy, přes všemožné potůčky a mokřady, kterých bylo ale na můj vkus přeci jen trochu málo. Průvodkyně, která nám měla cestu zpestřovat výkladem působila trošku zakřiknutě a když se do toho přidal Aháč, který vše, co řekla (a vlastně i neřekla), rozvedl do dlouhého výkladu, začala působit dokonce lehce nasraně (negativum první). Velkou část skupiny nepotěšila ani Adamova iniciativa, díky které jsme si mohli prohlédnout malou přečerpávací vodní elektrárnu pod Černým jezerem, Já si ale nemohl pomoct a vlastně mě to spíš díky tomu celé víc bavilo. Poněkud nepříjemnou se pro mě stala jen situace, kdy půlku skupiny, nás nevyjímaje,poštípalo pár zuřivých lesních vos.

Černý potok

Druhé negativum byla právě ona společná cesta autem. Aháč má založeno přes 400 kešek, které se snaží udržovat a tak nám již před cestou sdělil, že si jen skočí obnovit jednu kešku na jakémsi kopci a že klidně můžeme počkat někde ve městě.

Jenže záhy po ukončení procházky které mimochodem proběhlo tak, že průvodkyně prostě utekla na vlak, se Adam rozhodl, že nám ukáže bobří hráze. I jeli jsme se podívat na bobří příbytky. Vzápětí si vzpomněl, že potřebuje zkontrolovat ještě jednu keš kdesi poblíž. I jeli jsme k  této kešce. Nakonec jsme se vydali k té jediné, kterou avizoval předem. Co neavizoval předem, byl kopec se sklonem asi 40°.

Nebudu lhát. Po tomhle výstupu už jsem toho měl celkem plný kecky a jelikož jsme za celý den s Kriss snědli každý dvě housky, umíral jsem hlady. Ale to by nebyl Adam. Přes všechny moje protesty jsme si před cestou domů udělali ještě jednu zajížďku. Na rozhlednu Markétka poblíž Janovic nad Úhlavou. Další kopec a já už dost nahlas proklínal celý ten výlet.

Jenže pravda je taková, že ty Adam strká kešky snad vždycky na hezká nebo něčím zajímavá místa a všechny tyhle zajížďky byly nakonec asi to nejlepší na celém dni.

 

práce pana bobra nebo paní bobrové

Mapa s trasou

bez následných zajížděk