Paneuropa Radweg – Dny 6 – 11

Den 6.
Vláčkem do Sinsheim a zpět do hotelu, kde vyzvedáváme koloběžky a věci a vyrážíme zpět na vysoko položený hrad v Neckermündu.
Nakonec si zde rozděláme i oheň a opečeme pár wurstů.
6,5km

Den 7.
Cesta vede skalnatým údolím Neckaru, kde snad každá vesnice a městečko má nad řekou svůj vlastní hrad.
Dalším zpestřením je čilá lodní doprava, zdymadla, vodní elektrátny.
Dosud rovinatý terén se začíná sem tam i lehce vlnit a my překvapivě zjišťujeme, že přetíženým koloběžkám se do kopce moc nechce.
Navzdory tomu končíme den opět vysoko nad řekou na místě zvaném Eduardova vyhlídka.
60km

Den 8.
Říční tok nás nakonec zavede do jednoho z velkých bádenských měst Heilbronnu, kde řeku definitivně opouštíme a s opuštěním města se dostáváme do kraje pěstování vinné révy. S tím se celkem radikálně mění i profil trasy, takže cesta i vinice jsou posazené na kopce někdy v opravdu nesmyslných úhlech.
Na kopečku mezi vinicemi chceme strávit i noc, ale vyjde nám to až na druhý pokus. Velká louka s hřištěm na nejvyšším kopečku široko daleko je sice zčásti obsazena německou zlatou mládeží, ale místa je tu dost.
V noci nás překvapí drobná přeháňka.
57km

Den 9.
Kraj vína pomalu necháváme za sebou. Nyní opět putujeme německým venkovem, který je na první pohled velmi podobný tomu českému, jen je tu jaksi všechno uhlazenější, rozmanitější, bohatší.
Poměrně brzy se dostáváme k brutálnímu výstupu na hrad Waldenberg a způsob našeho cestování cesta se na pár hodin chvíli mění jen v tlačení koloběžek kombinovaného s prudkými sjezdy.
Pozdě odpoledne se ale přibližujeme k říčnímu údolí řeky Kocher a terén se opět stává dupatelnějším.
Projíždíme nádherným městem Schwabish Hall, projíždíme pod jedním z nejvyšších dálničních viaduktů v Evropě (185m) a den končíme opět pod kopcem ve vesnici Brambach, kde si dáváme první plnohodnotnou teplou večeři za celé naše putování.
Těsně před západem slunce se rozhodujeme že ten kopec vytlačíme a přespíme na hezkém místě s altánkem. Žel je sobota místo je již tradičně obsazené skupinkou pařících Němců.
Dupeme/tlačíme dál a s posledními paprsky slunce a par dalšími vesnicemi za zády nacházíme konečně flek kdesi u hospody / lukostřelnice.
54km

Den 9.
Nedele, vsude zavreno.
Dalsi brutalni vystupy k badenskym hradum a zamkum ktere nan nekdo postavil do cesty. Profil se ale nakonec lame do prijemne rovinky az zkopecka a mezi vesnickami a policky valime kolem vetrnych elektraren. A par km pote co prekracujene badensko-bavorskou hranico dorazime az pod uber kopec s uber mestem Rottenburg. Tady je hned u reky moc fajn hospoda s obri zahradkou. Pry tu muzeme prespat:)
Den 10.
Naplanovano mame jen 30km do booknuteho penzionu. Pred tim nas ale ceka vystup na rottenburg. Nadherne zachovale stredoveke mestecko, ktere je i v pondeli v 9 rano plne americanu a japoncu. Ochutnavame tu mistni prapodivnou sladkou zmuchlaninu a pak uz se zase valime dal nemeckym venkovem.
Ackoliv byl penzion booknuty od 14h majitele dorazili az v 15.
Prani srani zrani spani
Den 11.
Vydatna snidane penzionu a 200km k autu. Profil a povrch trati je k nam az na pocatecni hrbolec, velmi privetivy a tak proste dupeme co to da. Projizdime norimberkem kde pocituji fobii z lidi a po 80 nadupanych km koncime kdesi uprostred lesa u cesty.
Den 12.
Zacinam si hrat s myslenkou ze by se to dalo stihnout uz ve ctvrtek

Nemci byli odvareni z kolobezek. Nikdy to nevideli. Dokonaly icebreaker
Kašlíček
Venkov je proste cisty uhlazeny a proste kransy a kdyz neni, tak porad je
Vratny plechovky flasky…
Jen rewe a real edeka braly karty

Putovani podel reky, at se zda zprvu doma na mape seberomantictejsi, se muze velmi brzy zmenit v monotonni nudu.